Není mnoho míst na světě, která by dokázala spojit rozmanitost historie, nádhernou architekturu a kouzlo přírodních krás tak, jako je Pražský hrad. Pražský hrad je považován za nejvýznamnější symbol České republiky a jeho kořeny sahají až do 9. století, kdy na tomto místě kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců založil první dřevěný hrad. 

Historie Pražského hradu

Pražský hrad, dominantní symbol České republiky, je majestátní pevnost s bohatou historií, která sahá až do dávné minulosti. Na základě nejstarších dochovaných písemných pramenů a také archeologických výzkumů lze odhadovat, že kolem roku 880 došlo k založení Pražského hradu. Zakladatelem byl kníže Bořivoj I., první český král z rodu Přemyslovců. Od té doby prošel hrad mnoha přestavbami a rozšířeními, přičemž se stal svědkem mnoha významných historických událostí.

Uvádí se, že první kamennou stavbou v tomto rozlehlém komplexu byl kostel Panny Marie. Během první poloviny 10. století pak vznikly další stavby, věnované svatému Jiří a svatému Vítu.

Počínaje 10. stoletím se Pražský hrad stal nejen sídlem hlavy státu, knížete a později také krále, ale také se tento hrad stal významným centrem církve, kde působil pražský biskup. Tím se Pražský hrad stal nejen symbolickým, ale i praktickým centrem politické a náboženské moci, nesoucí důležitou roli v raném středověku.

V druhé polovině 14. století, v období svého vrcholu, zažíval Pražský hrad rozkvět během vlády krále a následně císaře z rodu Lucemburků, Karla IV. Tehdy se Pražský hrad poprvé stal císařskou rezidencí, sloužící jako sídlo panovníka Svaté říše římské. 

Postupem času Rudolf II. přivedl rekonstrukci Pražského hradu k vrcholu. Během své vlády se císař natrvalo usadil na hradě a zahájil jeho transformaci do důstojného a velkolepého centra říše. Počátkem roku 1618 došlo k Pražské defenestraci, což iniciovalo rozsáhlé válečné období, během něhož byl Pražský hrad rozsáhle poškozen a vykraden. Jeho využití pro pobyt panovníka se tak omezilo na velmi výjimečné a dočasné situace.

V druhé polovině 18. století proběhla poslední rozsáhlá rekonstrukce Pražského hradu, která hrad transformovala do podoby reprezentačního sídla. Po vzniku nezávislé Československé republiky v roce 1918 se Pražský hrad opět stal rezidencí hlavy státu. V roce 1920 byl pověřen nutnými úpravami, které provedl slovinský významný architekt Josip Plečnik.

Současnost Pražského hradu

Dnes slouží Pražský hrad jako sídlo hlavy státu. Pražský hrad lze považovat jako významnou kulturní a historickou památku, která je nejnavštěvovanější památkou v České republice. Tento impozantní komplex na sebe nese bohatou historii a skrývá poklady, které odrážejí dějiny České republiky. Mezi významné artefakty, které zde naleznete a jsou zde pečlivě uchovávány, patří korunovační klenoty, pozůstatky českých králů, vzácné křesťanské relikvie, významné umělecké poklady a historické dokumenty z minulosti. 

Návštěvníci mají možnost navštívit Pražský hrad po celý rok a prozkoumat několik významných míst, včetně Starého královského paláce, Katedrálu sv. Víta, Zlatou uličku s věží Daliborkou, Baziliku sv. Jiří, stálou expozici „Příběh Pražského hradu“, Obrazárny Pražského hradu, ale také Prašné věže nebo Svatováclavské vinice.

Pražský hrad v Guinessově knize rekordů

Podle Guinnessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě. Rozkládá se na rozloze téměř 70 000 m² a získal také místo ve Světovém kulturním a přírodním dědictví UNESCO. Pro návštěvníky této rozsáhlé oblasti se otevírá možnost obdivovat rozmanité architektonické styly, od románského a gotického po barokní, až po moderní prvky od Josipa Plečnika.

Zahrady Pražského hradu

V prostorách Pražského hradu lze nalézt několik zahrad. Ty jsou přístupné široké veřejnosti a jsou zdarma. Uvádí se, že severní zahrady patří pravděpodobně mezi ty historicky nejcennější, zatímco pohled z jižních zahrad umožňuje kouzelný výhled na historickou část města.

Královská zahrada je největší zahradou a také nejcennější ze všech hradních zahrad. Její vznik se datuje k roku 1534, kdy byla založena pod vedením Ferdinanda I. Habsburského, a původně čerpala inspiraci z italských zahrad. V současné podobě však odkazuje na anglickou úpravu, asi z poloviny 19. století. Mezi její největší poklady patří Zpívající fontána, která se řadí mezi nejkrásnější renesanční fontány v Evropě. 

Jižní zahrady, mezi něž patří Rajská, Zahrada Na Valech a Hartigovská zahrada, se rozkládají před jižní fasádou Pražského hradu, poskytují okouzlující výhled na Malou Stranu, Staré Město a nedaleký Petřín.

Celý komplex Horního a Dolního Jeleního příkopu spadá pod označení severních zahrad Pražského hradu. Zahrada Na terase Jízdárny byla vystavěna v letech 1950–1956 na střeše původních garáží a autodílen, jež byly přidruženy Kanceláři prezidenta republiky.

Otevírací doba zahrad Pražského hradu je přístupná od 1. března do konce října. 

Mapa Pražského hradu

Na Pražském Hradě můžete navštívit tyto návštěvnické objekty: Starý královský palác, Katedrála sv. Víta, Zlatá ulička, Bazilika sv. Jiří, Příběh Pražského hradu, Obrazárna Pražského hradu a Velká jižní věž katedrály sv. Víta.

V létě můžete vidět: Královskou zahradu, Jižní zahrady a Jelení příkop. 

Na oficiálních stránkách Pražského hradu najdete interaktivní mapu hradu a zpřístupněné objekty, které je možné navštívit. 

Střídání stráží na Pražském hradě

Hradní stráž přitahuje pozornost návštěvníků především díky svým výrazným uniformám. Uvádí se, že návrh těchto unikátních oděvů pochází od významného českého výtvarníka Theodora Pištěka, jenž se stal držitelem Oscara za kostýmní výpravu ve slavném filmu Amadeus od režiséra Miloše Formana. Theodor Pištěk mimo to navrhl také kostýmní výpravu pro krásnou českou pohádku Tři oříšky pro Popelku. 

V souladu s ročním obdobím má Hradní stráž jak letní, tak i zimní uniformy. Tyto uniformy slouží jak pro služební účely, tak pro reprezentaci stráže před návštěvníky.

Jedním z unikátních a oblíbených rituálů pro turisty je střídání stráží na Pražském hradě. 

Vojáci Hradní stráže zaujímají pevnou pozici na konkrétním místě, a to u jednoho z vchodů do Pražského hradu. Na tomto místě jsou po dobu jedné hodiny. Během této doby stojí vojáci v naprosté nehybnosti. Slavnostní střídání se koná každý den ve 12:00 hodin na prvním nádvoří. Tato ceremonie je doprovázena hudebním seskupením Hudby Hradní stráže.

Otevírací doba Pražského hradu

Pro ty, kteří chtějí prozkoumat ať už Pražský hrad nebo jiné návštěvnické objekty je nutné znát otevírací dobu. Otevírací doba se rozlišuje na letní a zimní turistickou sezónu.

Letní turistická sezona je od 1. dubna do 31. října. Areál Pražského hradu je otevřen od 6.00 – 22.00 hodin, návštěvnické objekty jsou otevřeny obvykle od 9.00 – 17.00. 

Zimní turistická sezóna je zpřístupněna od 1. listopadu do 31. března. Areál Pražského hradu je otevřen od 6.00 – 22.00, návštěvnické objekty jsou otevřené v době od 9.00 – 16.00. 

Na oficiálních stránkách pražského hradu najdete podrobnou otevírací dobu i dalších objektů souvisejících s Pražským hradem. 

Vstupenky na Pražský hrad

Existují různé druhy vstupného v závislosti na věku, druhu vstupu a dalších faktorech. Pro turisty je vhodné si předem ověřit tyto informace a zvážit možnosti prohlídek a vstupů do muzeí a expozic. 

Na oficiálních webových stránkách hradu lze nalézt současný ceník, platný do 29. 2. 2024, a následně aktualizovaný ceník, účinný od 1. 3. 2024.

Základní prohlídka Pražského hradu má aktuálně do 29. 2. 2024 stanovenou cenu 250 Kč pro dospělé, a od 1. 3. 2024, kdy vstupné stoupne, bude cena této prohlídky pro dospělé činit 450 Kč.

Pro okruh Pražský hrad si můžete zakoupit vstupenky online prostřednictvím prodejní sítě Ticketportal na rok 2024.

TIP: Vstup do zámeckého parku v Lánech je bezplatný.

Zdroj: hrad.cz