Tyto vzácné artefakty spojené s královskou mocí a symbolikou odpočívají hluboko uvnitř zdí svatovítské katedrály na Pražském hradě, kde jsou stále mimo oči veřejnosti. Přáním Karla IV. bylo to, aby se korunovační klenoty vystavovali pouze při výjimečných a mimořádných událostech. Toto přání mu bylo splněno, a proto není jednoduché korunovační klenoty jen tak spatřit. V našem článku se dozvíte, které předměty jsou součástí korunovačních klenotů, a kdy je možné je zhlédnout osobně.

 

TIP: Hotel Golf má výhodnou polohu, nachází se na strategickém místě s výhledem na Pražský hrad, který je vzdálen přibližně 5 až 7 km. Využitím městské hromadné dopravy lze dojet k cíli zhruba kolem 30 minut.

 

Korunovační klenoty: Vzácné poklady zdobící královskou historii

České korunovační klenoty představují kolekci artefaktů zahrnutých do Svatovítského pokladu, a ty sloužily jako symboly moci a autority českých panovníků. Tyto cenné předměty, označované také jako korunovační insignie, byly udělovány během slavnostních korunovací králů.

 

Součástí českých korunovačních klenotů jsou Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo v pouzdru a korunovační roucho. Kromě korunovačních klenotů bývá také prezentován zlatý relikviářový kříž, známý jako Korunovační kříž, a slavnostní korunovační meč, nazývaný Svatováclavský meč.

 

Korunovační klenoty jsou vystavovány a k vidění pouze při výjimečných událostech, jako jsou výročí vzniku České republiky, prezidentské volby nebo výročí narození a úmrtí Karla IV. 

 

Svatováclavská koruna, královské žezlo a královské jablko jsou trvale uloženy v korunní komoře v chrámu svatého Víta. Toto místo je jedním nejuzamčenějších míst na celém Pražském hradě. Vstupní dveře a také pancéřová skříň, ve které jsou uloženy klenoty, jsou opatřeny celkem sedmi zámky. Pro jejich otevření a pro vyjmutí klenotů je zapotřebí shromáždit sedm držitelů klíčů, což zahrnuje prezidenta republiky, předsedu vlády, arcibiskupa pražského, předsedu Poslanecké sněmovny, předsedu Senátu, děkana Metropolitní kapituly u svatého Víta a primátora hlavního města Prahy.

 

Korunovační plášť vyšívaný zlatým vláknem a lemovaný hermelínem je uschován v klimatizovaném depozitáři v rámci sbírek Pražského hradu.

 

Zlatý relikviářový kříž a slavnostní korunovační meč jsou vystaveny běžně ve stálé expozici Svatovítského pokladu na II. hradním nádvoří. 

 

Svatováclavská koruna

Mezi českými královskými korunami je Svatováclavská koruna nejstarší a má největší význam v rámci korunovačních klenotů Českého království.

 

Svatováclavská koruna je zhotovena z vysoce čistého zlata 21 a 22 karátů a je zdobena drahými kameny a perly. Tato koruna je nejstarším členem korunovačního souboru a váží téměř 2,5 kilogramu. S výškou 19 cm, průměrem rovněž 19 cm a každým z čtyř dílů čelenky o délce 14,5 cm vytváří zkrátka impozantní dojem. 

 

Svatováclavská koruna byla vytvořena na příkaz Karla IV. pro jeho vlastní korunovaci v roce 1347. Následně ji věnoval prvnímu patronu země, sv. Václavovi, a ponechal ji jako nástroj korunovace pro budoucí české krále, tedy své nástupce na trůn. Až do jeho smrti, v roce 1378 byla průběžně koruna upravována a doplňována o nejcennější drahokamy, a tak postupně koruna získávala svou konečnou podobu, jak ji známe dnes.

 

Královské jablko

Královské jablko bylo vytvořeno pro císaře Ferdinanda I. Habsburského. Je vyrobeno ze zlata vysoké ryzosti 18 karátů, má váhu 780 gramů a dosahuje výšky 22 cm. Je tvořeno dvěma zploštělými polokoulemi propojenými mezi sebou a zdobeným prstencem a zakončeným velkým křížkem. Na koruně jablka a na prstenci je celkem osazeno 8 safírů, 6 spinelů a 31 perel. 

 

Na horní části pod křížem je vyrytý latinský nápis „DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT“ (Pane, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá). Na zadní straně kříže uprostřed je další nápis „DEUS CELUM REGNAT ET REGES TERRE“ (Bůh vládne nebesům a králové zemi).

 

Obě půlky tohoto jablka jsou pokryty precizním kovaným reliéfem z Davidovy historie, jako je Davidovo pomazání na krále a souboj Davida s Goliášem. Na dolní polokouli jsou scény z Geneze, zachycující Adama klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama a Evy do ráje a varování Stvořitele Adama a Evy před stromem poznání.

 

Královské žezlo

Žezlo vyrobil zlatník Hans Haller roku 1533 pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Žezlo je vyrobené ze zlata stejně vysoké ryzosti jako jablko, dosahuje délky až 67 cm a jeho váha činí 1013 gramů. V rámci souboru Českých korunovačních klenotů nahradilo předchozí žezlo z dob Karla IV. 

 

Žezlo je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a dvaašedesáti perlami. Je složeno z několika částí o odlišných tvarech, spojených prstenci, přičemž rukojeť je zdůrazněna řadou perel. Celá část žezla je pokryta jemným kovaným vzorem, motivy vinných výhonků, listů, květů a akantů.

 

Korunovační plášť

Korunovační plášť je vyroben z luxusní hedvábné tkaniny označované jako zlatohlav. Vzor tohoto textilu je vytvořen pomocí hedvábných nití obtočených plochým zlatým drátkem známým jako dracoun. Plášť má tvar polokruhu, je bezrukávový a na zádech se prodlužuje do elegantní vlečky. Jeho šířka činí 312 cm, z krčního výstřihu po konec vlečky měří 236 cm. Na celém obvodu je zdoben lem z hermelínu, což je zimní bílá kožešina hranostaje, která byla často považována za znamení králů pro svou vzácnost. 

 

Původně byl Korunovační plášť vytvořen speciálně pro korunovaci Ferdinanda II. na českého krále v roce 1617. Od té doby sloužil jako součást korunovačního rituálu při českých korunovacích až do roku 1836, kdy proběhla poslední korunovace rakouského císaře Ferdinanda I.

 

TIP: Více tipů, kam se vydat v Praze za zajímavými památkami, najdete v našem článku Procházka po Praze. 

 

Kdy a kde je možné korunovační klenoty vidět?

Přáním Karla IV. bylo to, aby se korunovační klenoty vystavovali pouze při výjimečných příležitostech. Toto přání se dodržuje dodnes, a proto jsou korunovační klenoty prezentovány pouze při mimořádných událostech, takových jako je například výročí vzniku České republiky, prezidentské volby nebo výročí úmrtí či narození Karla IV.

 

A kdy byly korunovační klenoty ke shlédnutí? Korunovační klenoty byly po pěti letech znovu k vidění v lednu roku 2023 v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. O vystavení korunovačních klenotů rozhodl tehdejší prezident Miloš Zeman, k příležitosti 30. výročí založení České republiky. Klenoty byly vystaveny od 17. až do 24. ledna 2023. Korunovační klenoty byly vystaveny v původní vitríně Josefa Gočára, která se pravidelně využívá již od první výstavy od roku 1929. 

 

Na další výstavu korunovačních klenotů si budeme muset počkat na další mimořádnou událost. 

TIP: Kam se rozhodně podívat a jaké aktivity v Praze zvolit?